Publikace
Hlavní publikační platformou členů CKMKS byla v počátcích činnosti centra revue Kultura–Média–Komunikace, jíž byla v roce 2009 vydána dvě řádná a dvě speciální čísla.
Rozsáhlejší původní studie věnované fenoménům, kterými se uvedené obory – a členové CKMKS – věnují, vycházejí od roku 2012 v rámci edice Kultura–Média–Komunikace.
Členové CKMKS dále publikují v nejrůznějších periodikách, sbornících a dalších publikacích.
_
Kromě toho připravilo CKMKS ve spolupráci s Internationales Kolleg für Kulturtechnikforschung und Medienphilosophie při Bauhaus-Universität Weimar publikaci Medien denken. Von der Bewegung des Begriffs zu bewegten Bildern (eds. Lorenz Engell – Jiří Bystřický – Kateřina Krtilová; 164 stran; vydalo nakladatelství Transcript v Bielefeldu v říjnu roku 2010; ISBN 978-3-8376-1486-2).
Obsah a předmluva jsou k dispozici zde.
_
_
Společně s nakladatelstvím Pictus Mediana vydalo CKMKS v roce 2017 mimo edici Kultura–Média–Komunikace publikaci Petera Valčeka Kvantová sémiotika. Sociativní instinkt a kultura komunikace (162 stran, ISBN 978-80-7128-012-5):
Význam – na jehož jednoznačnosti tak často bazírujeme – se netvoří ve vazbě na označovaný předmět (pak bychom jen těžko mohli promluvit třeba o lásce či politickém přesvědčení, na něž není možno ukázat nebo je fotografovat či měřit). Saussureovo Označované není objekt, o kterém mluvíme, ale naše představa o něm: Idea u Saussura, smyslový obraz slova u Vygotského, což je totéž. Musíme tedy vnímat jazyk podvojně, jako svět před polopropustným zrcadlem (svět konkrétních miliard realizací jazykové kompetence v komunikaci, jak jej vnímáme) a svět za zrcadlem, který tam dokazatelně je, i když ho nevidíme, protože jazyková kompetence je neuro-biologickou schopností lidského mozku. On nás ovšem vidí z opačné strany pomyslného zrcadla v celé naší komplexnosti, je nositelem intelektu, demence, uměleckého nadáni, alkoholismu, sociopatických sklonů i sebevraždy. Mozek funguje na základě dynamického propojování různých oblastí mozkové kůry, čímž kóduje a dekóduje naše aktivity. Podle ruského lingvisty Jurije Lotmana je jazyková interakce humánní vztah „s přenosem a přestávkou“ – klíčová jsou kvanta lineárního času vyplněna mluvou na jedné straně a příjmem (časem kairós, časem psychologickým) na straně druhé. V přítomné monografii jsme se pokusili o vytvoření rámce/rámců pro eventuální statistický výzkum jazykových jevů v celém jejich spektru: od etymologie a algoritmů tvorby výrazů v jednotlivých indoevropských jazycích po politické diskursy, aktuální i minulé.