Edice K-M-K

_

Rozsáhlejší původní studie věnované fenoménům, kterými se kulturální, mediální a komunikační studia – a členové CKMKS – věnují, vycházejí v rámci edice Kultura–Média–Komunikace:

_

sv. 1

Stanislav Hubík: Slova o slovech o slovech o filosofii

Olomouc: Univerzita Palackého 2012.
415 stran, 299,- Kč
Svazek se snaží se v různých tematických oblastech zachytit návazný pohyb obratu k jazyku a k mediaci. Na následujících stránkách jsou tak diskutovány především: role jazyka na tvorbě toho, čemu se říká skutečnost, důsledky střetnutí filosofie s novotami získanými na straně jedné obratem k jazyku a na straně druhé obratem k médiím a v neposlední řadě uvedení starých slov o slovech o slovech do nového, postmoderního mediálního kontextu slov o slovech o slovech… Obsah dvaceti kapitol tohoto svazku by bylo možno shrnout do tří vět: Svět se vyjevuje skrze jazyk. Výsledky zkoumání jazyka zakládají nový způsob přemýšlení o světě. Výsledky zkoumání jazyka mění pohled na dějiny dosavadního myšlení. Lze snad tyto tři věty ještě dále zjednodušit a shrnout do věty jedné? Ano, například do věty Bez jazyka, bez řeči není nic. A pro jistotu dodat … pro člověka.

Olomouc: Univerzita Palackého 2012. 415 stran, 299,- Kč

Hubik_1_obalka_webSvazek se snaží se v různých tematických oblastech zachytit návazný pohyb obratu k jazyku a k mediaci. Na následujících stránkách jsou tak diskutovány především: role jazyka na tvorbě toho, čemu se říká skutečnost, důsledky střetnutí filosofie s novotami získanými na straně jedné obratem k jazyku a na straně druhé obratem k médiím a v neposlední řadě uvedení starých slov o slovech o slovech do nového, postmoderního mediálního kontextu slov o slovech o slovech…

Obsah dvaceti kapitol tohoto svazku by bylo možno shrnout do tří vět: Svět se vyjevuje skrze jazyk. Výsledky zkoumání jazyka zakládají nový způsob přemýšlení o světě. Výsledky zkoumání jazyka mění pohled na dějiny dosavadního myšlení. Lze snad tyto tři věty ještě dále zjednodušit a shrnout do věty jedné? Ano, například do věty Bez jazyka, bez řeči není nic. A pro jistotu dodat … pro člověka.

>> koupit

_

sv. 2

Stanislav Hubík: Slova o slovech o slovech o médiích

Olomouc: Univerzita Palackého 2012. 399 stran, 299,- Kč

Hubik_2_obalka_webObrat filosofie k jazyku dnes pokračuje jako obrat filosofie k mediaci. Tajemství, po nichž filosofie pátrala od časů svého vzniku, umisťovali filosofové do různých končin světa a tam je také hledali: v přírodě, za přírodou, v člověku, ve společnosti, ve víře, ve vědě. Lingvisticky založená filosofická zkoumání vyústila v poznatku, že hledaná tajemství nejsou ani vně jazyka, ani v jazyce, ale vznikají mezi účastníky tohoto filosofického hledání. Výraz „mezi“ je zde jen jiným jménem pro zprostředkování, mediaci.

Tento druhý obrat spojený s jazykem, lze chápat jako dvojí logické i historické směřování: jednak jako pohyb od abstraktního (jazyk, komunikace) ke konkrétnímu (médium jazyka, médium komunikace), jednak jako aplikaci výsledků obratu filosofie k jazyku v různých oblastech poznávání, například ve vědě, náboženství nebo etice.

>> koupit

svazky 1. a 2. tvoří dohromady soubor Slova o slovech o slovech o slovech (415+399 stran, 499,- Kč)

Filosofie, to jsou většinou jen slova o slovech o slovech. Nikoliv slova o skutečnosti, neboť jedinou skutečností, jíž se může filosofie zabývat, jsou slova. Dnes má filosofie podobu textů, nikoliv řečí. Filosofuje se psaním. Píše se o jiných textech, ať již filosofických nebo nefilosofických. Současný filosofický text je text, který se zabývá jiným textem, jenž se zabýval ještě dalším textem, případně dalšími texty. Hodně vzruchu do filosofie nepochybně vnesl obrat k jazyku, ale posílil též filosofické sebevědomí jako sebevědomí jazykové. Úběžníkem filosofování je stále člověk, ale po obratu k jazyku je to vždy člověk mluvící, píšící – prostě komunikující. Kde není jazyk, tam není člověk, kde není člověk, tam není pro filosofii nic. Proto podtitul Philosophia sub specie communicationis et communionis.

>> koupit

_

sv. 3

Marek Lapčík: Televizní zpravodajství jako paradox. Jak (ne)rozumět zpravodajství I.

Olomouc: Univerzita Palackého 2012. 333 stran, 249,- Kč

Lapcik_1_obalka_webTelevizní zpravodajství sebe samo deklaruje jako jednu z nejvěrohodnějších reflexí sociální reality, nabízející univerzální sdělení určená všem bez rozdílu jejich individuálních znalostí a schopností. Že zdání reflexe skutečnosti jen docela úspěšně předstírá patrně není překvapující, rozhodně ne natolik jako fakt, že – opět velmi úspěšně – zastírá, že jde o jeden z nejkomplikovanějších a současně nejparadoxnějších typů mediálních obsahů.

Překvapující je nejen skutečnost, že přes uvedené skutečnosti je diváky vnímáno jako jedna z nejvěrohodnějších reprezentací reality, ale že je vůbec – přes svou komplikovanost – vůbec vnímáno.

Tato publikace je prvním svazkem třídílné studie věnované tomu, jak vlastně televizní zpravodajství skutečně vypadá, z čeho se skládá a jak vlastně „funguje“.

>> koupit

_

sv. 4

Stanislav Hubík: Média a rychlost. Dromoskopická dromologie dromosférické dromokracie

Olomouc: Univerzita Palackého 2013. 216 stran, 199,- Kč

2013-970.jpgDromoskopický řád viditelnosti a s ním spojené dromosférické vnímání vznikly poměrně rychlým převrácením míst a funkcí geometrické optiky a vlnové optiky: přímé vidění (okem) ustoupilo nepřímému vidění (televizí), předmět vidění (dům) ustoupil své znakové reprezentaci (fotografii), geometrizace (mapy) byla překryta kombinatorickou matematizací (software). Výsledkem je vítězství nové dromoskopie nad starou skopií: optika in situ podlehla vlnové optice a ohlásila nástup dromoskopické revoluce. Nepřímé vnitřní světlo obrazovek je naším druhým sluncem – ale znamená též konec vnějšího světa bezprostředního zjevování. Zkušenost se skutečností byla nahrazena zprávou o skutečnosti, skutečnost ozářená sluncem byla nahrazena napodobeninou skutečnosti na obrazovkách… Význam napodobenin převýšil význam originálů a neskutečné se stalo důležitějším, než skutečné.

>> koupit

_

sv. 5

Peter Valček: Estetika informace. Peirceho faneron a kognitivní dynamika médií

Olomouc: Univerzita Palackého 2014. 175 stran, 169,- Kč

O estetice informace se v poslední době mluví často. Ovšem výlučně ve vztahu k estetice designu internetových portálů a různých webových stránek. Což je samo osobě magnum mendum librariorum – asémantické nahrazení konkrétního vznešeně vyhlížejícím konkrétním. Zapomíná se totiž přitom na narativní rozměr zpravodajství a publicistiky, kde klasická estetika (komické, tragické, ironické, kalokagathia, profánní, sakrální atd.) hraje neustále klíčovou roli. Avšak, tím, jak se v novodobých médiích změnil způsob/typ narace (masovost, kopírovatelnost, multimedialita), změnila se i organická účast estetických mechanismů (pravidel, struktur) v procesu komunikace. Monografie Estetika informace se pokouší mapovat tuto změnu a její důsledky metodami sémiotické analýzy na bázi poznatků moderní psychologie a lingvistiky.

>> koupit

_

Od hlavní řady edice K–M–K se v roce 2013 vyčlenila sub-edice Kultura–Média–Komunikace –paedagogia mediorum zaměřená specificky na oblast mediální výchovy, mediální socializace a mediální gramotnosti:

_

sv. 1

Zdeněk Sloboda: Mediální výchova v rodině: postoje, nástroje, výzvy

Olomouc: Univerzita Palackého 2013. 248 stran, 249,- Kč

Kniha si klade za cíl zpřehlednit oblast mediální výchovy a rozšířit diskusi o ní mimo oblast školství, jelikož s médii se děti setkávají především a nejdříve v rodině. Ačkoliv je mediální výchova nepopiratelně prostor interakce mezi rodiči, dětmi a samotnými médii, kniha se zaměřuje především na rodiče – konkrétně na nástroje, kterými mohou mediální vychovávání svých dětí realizovat. V tomto ohledu jde především o možnosti záměrného působení, které se nejčastěji objevuje v podobě pravidel, která například zakazují či povolují užívání určitých médií nebo konzumaci určitých obsahů, dále jde o výchovně motivované diskuse s dětmi o médiích nebo společné užívání médií. Širším rámcem pro tyto nástroje jsou postoje k médiím, k jejich předpokládanému vlivu.

>> koupit